Turnaj hradeckého dvora - důležité osoby turnaje

Maršálek turnaje

Je osobou, organizující a řídící turnaj a s ním spojené ceremonie. Tradičně nabízel pořadatel turnaje tento úřad nejvyhlášenějšímu rytíři a turnajníkovi, jehož postavení i zkušenosti byly nezpochybnitelné. Maršálka tohoto turnaje slavnostně jmenuje první dáma v průběhu páteční slavnostní večeře a osobně ho dekoruje odznaky jeho moci, symbolizující vládu nad dějem turnaje.

Maršálek turnaje řídí klání za pomoci heroldů. Je současně nejvyšším sudím, ohlašovatelem a vykonavatelem rozhodnutí dam na tribunách. Jeho slovo je zákonem pro všechny zúčastněné. Jeho odznakem je maršálský tabard a hůl.

Herold

Je sudím, dohlížejícím na regulérnost klání i řádný průběh turnaje. Dále uvádí a představuje jednotlivé urozené účastníky, uvádí vítěze před dámy pro předání odměny a provinilce k potrestání. Má právo zastavit boj, je-li toho zapotřebí, a vyloučit či předvést provinilce. Na pokyn maršálka turnaje řídí ceremonie. Odznakem moci herolda je heroldský tabard, čepec a heroldská hůl.

Na přelomu 13. a 14.st. nebyl v našich zemích ještě pevně dán a obsazen heroldský úřad. Panovník nebo suverén jmenoval vždy dočasně (pro konkrétní příležitost) svým heroldem urozeného muže odpovídajícího postavení a pověsti, aby jako jeho vyslanec mluvil a jednal jeho jménem. V souladu s tradicí turnajů hradeckého dvora si heroldy volí panovnice tribun a to z nejznamenitějších přítomných pánů.

Pro toto období jsme v pramenech nenalezli pevná pravidla pro označení heroldského oděvu, toliko kusé zmínky, že herold na svém oděvu nesl „odznak“ pána. Proto jsme se rozhodli, že turnajští heroldi budou oděni v bílé barvě, kterou ponesou na svém tabartu i čepci a v rukou ponesou tradiční bílou hůl. Budou tak zjevně a nezaměnitelně označeni. Bílá barva jejich úředních oděvů bude symbolizovat jejich nezaujatost a nestrannost.

Heroldi se pohybují po kolbišti a jako sudí dohlížejí na dodržování pravidel turnaje. Pokud zjistí porušení pravidel, nesrovnalost, nebo třeba jen chtějí rozdělit skrumáž, činí tak dotykem své heroldské hole. Na tento pokyn je každý povinen okamžitě přerušit boj a podřídit se rozhodnutí herolda. Trestem za neuposlechnutí příkazů herolda je vyloučení z turnaje, což by byla pro vyloučeného i pověst jeho družiny nezapomenutelná hanba.

Heroldi jsou na počátku turnaje slavnostně dekorováni panovnicemi bočních tribun, které jim předávají odznaky heroldské moci, tedy tabarty, čepce a hole. Probíhá to tak, že panovnice bočních tribun sdělí maršálkovi turnaje jména pánů, které si přejí tímto úřadem pověřit a maršálek tyto pány požádá, aby předstoupili před hlavní tribunu. Nato na pokyn maršálka turnaje povstanou panovnice bočních tribun a s nimi 2 dámy, nesoucí bílé tabarty, bílé heroldské čepce a heroldské hole. Panovnice se svými dámami předstoupí před zvoleného herolda a slavnostně jej dekorují odznaky jeho úřadu (obléknou mu tabard, na hlavu posadí čepec a do rukou mu vloží hůl). Herold pak dámám složí slavnostní přísahu, že bude soudcem spravedlivým a nestranným. Aby herold nebyl vyřazen z celého turnaje, může dojít mezi disciplínami k výměně heroldů a stejným způsobem k novému dekorování.

První dáma turnaje

První dámu turnaje volí v závěru turnaje nově zvolený první rytíř ze všech přítomných urozených paní a dívek. Být první dámou je pro každou urozenou dívku či paní velká čest a vyznamenání. První dáma turnaje nejenom slavnostně usedá na pomyslný trůn hlavní tribuny v závěrečné ceremonii, ale též předsedá sobotní slavnostní večeři. Následujícího roku pak předsedá celému turnaji, aby v závěrečné ceremonii volby nové první dámy předala své vladařské žezlo své nástupkyni.

První rytíř turnaje

První rytíř je titul udělovaný dámami na tribunách nejznamenitějšímu z přítomných urozených bojovníků, reprezentujícímu symbol rytířství. Na jeho volbě se podílejí urozené dámy ze všech tří tribun, přičemž rozhodující slovo v případě více kandidatur náleží hlavní tribuně. Dámy volí urozeného bojovníka, který se jim nejvíc líbil, nejudatněji bojoval, nebo je zaujal svým rytířským vystupováním. Jeho privilegiem je volba první dámy, která s ním zahajuje slavnostní večeři, ukončující turnaj. Současně spolu s první dámou pak zahajuje první rytíř následující turnaj a po celou dobu jeho konání mu přináleží titul rytíře ochránce.

Dámy na tribunách

Dámy jsou okrasou i středobodem turnaje. Jsou půvabnými hosty i spravedlivými soudci. Reprezentují svůj rod i seniora, s nímž se turnaje účastní. Tomu odpovídá jejich vznešené a kurtoazní chování i slavnostní oděv. Aby mohla dáma usednout na tribunu, musí splňovat několik podmínek: předně je to odpovídající slavnostní oděv s patřičnými doplňky a odpovídající účes či pokrývka hlavy. Dále vlastní erbovní přehoz (40x70cm umísťovaný na výšku), nesoucí rodový erb či barvy, případně osobní znak dámy. Tento přehoz, upevněný před dámou na hrazení tribuny, ji vyjímá z anonymního davu neurozených. Samozřejmostí je také vlastní sezení, tedy křeslo nebo nepoměrně nepohodlnější lavice. Pro vlastní pohodlí disponuje dáma též adekvátním pohárem, aby se mohla občerstvit.

Je právem dámy odměnit svého favorita, nebo turnajníka, který ji zaujal. K tomu slouží odměny, které si pro tento účel dáma pořizuje sama. Takovou symbolickou odměnou může být občerstvení, které dáma bojovníkovi bezprostředně po klání poskytne, ale i květina, stuha, závoj, šperk (prsten, spona, řetěz, perlová šňůra, pás) atd. Je dobré vzít v potaz, že k odmněňování a poděkování turnajníkům je s ohledem na 8 turnajských disciplín více příležitostí.

V případě že si dáma přeje vyjádřit svůj cit k jistému turnajníkovi (ať již anonymně či veřejně), může tak učinit pomocí zástav lásky. Jedná se o dar (prsten, závoj, pruh látky ze kterého jsou ušity šaty dámy, rukáv, atd.) nošený pánem viditelně i skrytě v souladu s přáním dámy. Zástava lásky je oboustranným kurtoazním závazkem. Může být darována v soukromí, nebo naopak veřejně jako malá ceremonie. Je-li zástavou závoj, či pruh látky, uvazuje se obvykle na levé nadloktí (pod štít), aby svého nositele v boji symbolicky ochraňoval.

Na společných odměnách tribuny se podílejí všechny dámy a to na pokyn panovnice. Stejně jako klenot tribuny, jsou i společné dary dopředu konzultovány a společně připravovány v rámci příprav na turnaj pod vedením panovnice tribuny.

Panovnice tribuny a strážkyně klenotu

Každá tribuna má svou panovnici, v případě hlavní tribuny je jí první dáma. Panovnice je nejdůležitější osobou své tribuny, která řídí a organizuje život své tribuny (především ceremonie). Ostatní dámy se svou panovnicí diskutují své favority, které chtějí odměnit, nebo pány porušující turnajská pravidla, které požadují potrestat atd. Na rozkaz panovnice též zasahuje „rytíř ochránce“, beroucí pod ochranu dam toho z bojujících, o něhož se dámy strachují, neboť je v klání „příliš bit.“. Panovnicím jsou v rámci kurtoazních pravidel podřízeni i pánové sedící na jejich tribuně.

Každá tribuna je označena svým symbolem – klenotem, kterým může být růže, palmová ratolest, kyta pavích per, věnec, apod. Tento klenot je nejen vyznačen nad tribunou, ale je i symbolem, kterým může tribuna odměnit svého favorita. O tento klenot, který slouží k odměně, pak pečuje dáma „strážkyně klenotu“.

Pokud chce na závěr turnaje tribuna odměnit turnajníka, který ji nejvíce zaujal, je to právě panovnice, která jej odměňuje. Jednotlivé dámy mohou samozřejmě v celém průběhu turnaje soukromě odměňovat své favority či rytíře, kteří za ně bojují.

Závěrečné dekorování vybraného rytíře klenotem tribuny probíhá následovně: Dámy se shodnou na svém favoritovi. Po ukončení závěrečného boje nastoupí všichni bojující a složí dámám hold. Na pokyn herolda sestoupí z tribuny panovnice spolu s vybranými dámami a strážkyní klenotu nesoucí klenot. Panovnice sdělí heroldovi jméno jejich favorita a herold jméno vítěze vyhlásí a vyzve ho, aby předstoupil před tyto dámy. Strážkyně klenotu předá klenot panovnici, která jím odmění vybraného rytíře.

„Panovnici tribuny“ jmenuje pořadatel - jedná se o velkou čest, neboť je tento titul nabízen jenom nejpřednějším dámám. Je právem panovnice tribuny, zvolit si svou společnici - strážkyni klenotu.

Soud dam

Pokud některý z urozených turnajníků hrubě poruší pravidla cti, může být heroldy pohnán před soud dam. Tento soud, v němž zasedají všechny urozené dámy pod předsednictvím panovnic tribun, zváží jeho provinění a nalezne právo. Kterákoli z dam má právo ujmout se jeho obhajoby.

Pán ve dvorné službě tribuny

Aby mohly jednotlivé tribuny komunikovat mezi sebou, s maršálkem turnaje, heroldy, rytířem ochráncem a dalšími, měly by požádat některého z dvorných a pávě nebojujících pánů, či panošů, zda by jim nebyl po dobu jednoho či více klání k službám. Pán v této dvorné službě tribuny pak v případě potřeby, nebo pokud si to dámy přejí, přivolá herolda, předává zprávu jiné tribuně, maršálkovi, pomůže dámám orientovat se mezi bojujícími atd. Dámy by měly takového pána za jeho služby náležitě odměnit.

Pán v této dvorné službě je podřízen panovnici tribuny a měl by uposlechnout jejích příkazů a přání. Ze své služby se vyvazuje se souhlasem panovnice tribuny poté, co si dámy zajistily do této služby jiného pána.

Obvykle se dámy se svou panovnicí předem domluví a požádají vybrané pány, kteří v konkrétních disciplínách nebojují, aby zastávali po tuto dobu službu u tribuny. Panovnice si tak vytvoří jakýsi seznam, „rozvrh“. Na začátku turnaje opět proběhne krátká ceremonie, (po dekorování a určení rytířů ochránců), kdy panovnice spolu se strážkyní klenotu požádají prvního pána ze seznamu o službu tribuně. Dále už se páni střídají a ceremonie se obvykle neopakuje, i když ani to není vyloučeno.

Rytíř ochránce

Aby mohly dámy na tribunách ochránit bojovníka, který je podle jejich mínění „příliš bit“ a hrozí mu zranění, mají právo vzít dotyčného pod svou ochranu. K tomu jim slouží nejznamenitější z pánů, který byl v minulém turnaji zvolen prvním rytířem. Nyní jako „rytíř ochránce“ disponuje závojem nazývaným „Milosrdenství dam“, který obdržel z rukou první dámy. Zasahuje na žádost dam a to tak, že přes dotyčného bojovníka přehodí závoj, čímž ho bere pod ochranu dam. Nikdo pod trestem vyloučení z turnaje nesmí napadnout takto zahaleného bojovníka. Bojovník, kterého dámy vzaly pod svou ochranu v žádném případě nepřichází o svou čest, rozhodne-li se z tohoto klání odejít (ať již pro únavu, zranění, či z jiného důvodu). Pokud se tento bojovník rozhodne pokračovat v klání, je jeho poslednímu protivníkovi zapovězeno se s ním v tomto klání znovu střetnout (jedná se o protivníka z přerušeného souboje).