Šperky

Tvořily důležitou součást i akcent oděvu. Šperkařské umění bylo na vysoké úrovni, zlatničtí mistři ovládali zdobení rytím, tepáním, ražením, ciselováním, filigránem, proslulými se stávají emaily z dílen ve francouzském Limoges. Časté bylo užívání perel a drahých kamenů a to nejen pro jejich cenu, ale i pro jejich symbolický význam. Zlatníci tak vkládali do šperků démanty, safíry, rubíny, smaragdy, chalcedony, jaspisy, tyrkysy, malachity, křišťály, záhnědy a mnohé další. Krom šperků domácích se dovážely nejlepší práce z dílen evropských mistrů, z Byzance, i z Orientu. Časté byly ozdobné spony plášťové i šatové, náhrdelníky, prsteny, náramky, vínky, šperky do vlasů, diadémy. Pro jejich vysokou cenu se lze domnívat, že se jednalo především o zakázky jednotlivých objednatelů.

Šperk nebyl jen výsadou bohatých, s oblibou je nosily i prostí lidé. Pro tuto klientelu byly vyráběny šperky z neušlechtilých kovů zdobené např. sklíčky.

Šatové spony, kterými se spínal výstřih u krku. Nahoře dvě bronzové spony, dole masivní stříbrná.
Stříbrné prsteny s kameny. Uprostřed je bronzový sekretní prsten, nalevo od něho je malý zlatý a napravo malý měděný s říční perlou. Takový byl dostupný i střední třídě patriciátu, např. řemeslníkům.
Ozdobné špendlíky se používaly s velkou oblibou, jak dokládají např. oděvní účty a poměrně bohaté archeologické nálezy. Objevovaly se v široké škále z různých materiálů, zdobené i prosté podle možností a potřeb klientely. Byly různě dlouhé a silné s ohledme na účel. Jemné dlouhé do vlasů ke zpevnění složitých účesů, kratší k našpendlení závojů a roušek. Silnější do šatu, např. při zafixování přizdvihnutého lemu dlouhých šatů pro pohodlnější chůzi. Byly ze stříbra, pozlaceného stříbra, mosazi a pravděpodobně i ze železa.